Sova pálená 

(Tyto alba)

Tato zajímavě zbarvená sova se vyskytuje takřka na všech kontinentech kromě Antarktidy. Nápaditá je světle, někdy i tmavě krémová maska na hlavě ve tvaru srdce. Výskyt sovy pálené v České republice není moc hojný, také z toho důvodu je u nás chráněná. Tyto sovy patřící do čeledi sovovití mohou dosahovat váhy jen 500 gramů, proto patří do jídelníčku sovy pálené malí hlodavci, jako například hraboši nebo lumíci. Sova pálená utváří trvalé páry a v závislosti na hojnosti potravy hnízdí jednou, někdy i dvakrát do roka. V našem minizooparku chováme jeden pár těchto nádherných sov. V roce 2018 se nám podařilo odchovat první dvě mláďata.

Poštolka obecná 

(Falco tinnunculus)

Poštolka obecná se řadí k nejmenším dravcům vyskytujícím se na území České republiky. Běžně na poštolku můžete narazit v blízkosti polí, ale nemá problém zavítat i do blízkosti obydlí lidí. Poštolka obecná může svým vzhledem připomínat káni, avšak poštolka je podstatně menší a samci poštolky obecné navíc mají na hlavě namodralé zbarvení. V přírodě se živí malými obratlovci. Oproti sově pálené se jedná o dravce s denní aktivitou a loví tudíž přes den. Velmi často se využívá k sokolnickým účelům pro její snadnou učenlivost. Chováme jeden pár těchto poštolek.

Andulka vlnkovaná 

(Melopsittacus undulatus)

Náš nejběžněji chovaný papoušek nese své odborné jméno papoušek vlnkovaný, ale také andulka vlnkovaná, u nás běžně známa pod názvem andulka. Místem původního výskytu andulky vlnkované je Austrálie. Mezi chovateli se jedná o velmi oblíbeného papouška, obzvláště díky jejím barevným mutacím. I z toho důvodu je na ústupu klasické přírodní zelené zbarvení. Tito papoušci ve volné přírodě vytvářejí velká hejna, ze kterých se pak útvoří páry, které spolu v dutinách stromů hnízdí. V našich podmínkách je odchov dosti jednoduchý, k hnízdění postačí menší budka. Samice snáší v průměru kolem pěti vajec, ze kterých se za 18-19 dnů líhnou mláďata. Samice snáší vejce co dva dny, stejně tak se co dva dny líhnou mláďata, mezi nimiž jsou vidět značné velikostní rozdíly. Jedná se o nenáročného, společesnkého a tolerantního papouška k ostatním druhům.

Korela chocholatá 

(Nymphicus hollandicus)

Jedná se o  blízkého příbuzného kakadua. Kromě toho, že spolu patří do jedné čeledě, podobá se korela kakaduovi i svým vzhledem. A to hlavně svou chocholkou, která je typická pro tuto čeleď. Přírodní zbarvení korel je šedé se žlutou hlavou a červenými líčky. Samci se od samic liší sytě zbarvenými červenými líčky se sytě zabarvenou žlutou hlavou. Zbarvení hlavy u samic je bledší a pod křídly a pod ocasem mají oproti samcům žluté vlnkování. I u korel se vyskytuje mnoho mutací, kde už je potom rozeznávání pohlaví složitější. Co je ale pro samce u každé mutace typické, je jejich charakteristický zpěv. Korely se dají u nás celoročně chovat venku. Hnízdí v párech obvykle dvakrát ročně. Ve dvoudenních intervalech klade 4-5 vajec, na kterých sedí střídavě samec se samicí. Mláďata se líhnou zhruba po 21 dnech. Korely se mohou dožít 15 až 20 let.

Papoušek horský 

(Polytelis anthopeplus)

Patří mezi zástupce papoušků vyskytujících se na území australského kontinentu. Jde o většího papouška, jenž může měřit od hlavy až po ocas kolem 30-40 cm. Nejedná se o nějak výrazně barevného papouška, přestože zde existuje pohlavní dimorfismus. Samec se od samice liší žlutým až olivovým zbarvením, naopak samice je tmavě zelená s červenými pery na ocasu. Tito papoušci dospívají až ve třech letech. Samice snáší 5-6 vajec, na kterých sedí přibližně 21 dnů. Tito papoušci bezproblémově snáší zimu a tudíž se mohou celoročně chovat ve venkovních voliérách.

Kachna domácí pižmová 

(Cairina moschata f. domestica)

Velice často chované plemeno kachen na našich dvorcích. Toto plemeno bylo vyšlechtěno z divoké kachny pižmové, jejíž přirozené místo výskytu je Jižní Amerika. Kachny se chovají v různých barevných varietách, od černé přes hnědou až po bílou. V minizooparku chováme celkem jednoho kačera a tři kachny, přičemž kačer je bílý a kachny modrobílé, hnědobílé a bílé. Co je pro pižmovky typické, je jejich červeně zbarvená bradavkovitá pokožka pokrývající hlavu. U kačera navíc s masivním hrbolem. Na začátku jara snášejí první snůšku. Snůška může mít 15, 20 a někdy i více vajec. Na nich kachna sedí 35 dní. Za rok vyvedou obvykle dvě hnízda mláďat, která matka pečlivě hlídá a střeží.

Kur domácí 

(Gallus gallus domesticus)

Se svým hospodářským využitím patří kur domácí k často chovaným zvířatům na vesnicích. Jinak tomu není ani v našem minizooparku. Ovšem prioritou je pro nás okrasné plemeno nazývající se rousná zakrslá drůbež. Toto okrasné plemeno drůbeže je u nás zastoupeno v největším počtu. Typickým znakem rousné zakrslé drůbeže jsou rousy na nohou, což klasická plemena drůbeže nemají. Dále pak velice malý vzrůst, minimálně dvakrát menší než klasická nosná plemena. Barevných rázů existuje nespočet, my chováme celkem čtyři barevné rázy. Konkrétně rousnou zakrslou šedou bíle tečkovanou, černobílou, stříbrokrkou a bílou. Slepice snáší vejce pouze od jara do podzimu a snůška není nikterak veliká. Vejce jsou bílá a zároveň dvakrát menší než vejce nosných plemen.

Emu hnědý 

(Dromaius novaehollandiae)

Tito velcí ptáci mohou měřit až 1,5 metru na výšku a vážit až úctyhodných 50 kilogramů, přičemž samice jsou větší než samci a mají spíše obdélníkovitý tvar těla, kdežto samci mají tvar těla zakulacený. Díky takovýmto rozměrům je emu hnědý druhý největší žijící pták na naší planetě, větší už je pouze pštros dvouprstý. Zároveň se však jedná o největšího ptáka australského kontinentu. Kvůli jeho tělesným proporcím zakrněly emu hnědému na úkor nohou křídla, která jsou velká kolem 10-15 cm a tudíž emu hnědí nejsou schopni létat. Za to ale dokážou při běhu vyvinout obrovskou rychlost. Emu hnědí se v přírodě živí nejrůznějšími semeny a ve své domovině jsou bohužel považováni za škůdce. Snáší vejce sytě zelené barvy (viz fotogalerie) ve čtyřdenních až pětidenních intervalech o váze zhruba půl kilogramu. Na vejcích sedí okolo 54 dní samec. V našem minizooparku chováme samce Karla a samici Jiřinu.

Ibis posvátný  

(Threskiornis aethiopicus) 

Leskoptev nádherná 

 (Lamprotornis fischeri) 

 Jedná se o afrického zpěvavého ptáka s velmi pestrým zbarvením. V některých zdrojích a knihách nalezneme i synonymum leskoptev tříbarvá.  Má krásný výrazný hlas a patří do čeledi špačkovitých. Momentálně se u nás nachází jeden samec pocházející ze zoologické zahrady v Brně.

Krkavec velký 

Určitě znáte Rumburaka nebo pohádku Sedmero krkavců, kde se zástupci těchto ptáků vyskytují. Je to největší pěvec české republiky a dokonce se dokáže naučit i mluvit. Krkavci jsou velmi inteligentní ptáci, dokážou vydávat několik typů zvuků a napodobovat zvuky z okolí. Živí se převážně masitou potravou, velkou sílu má potom v zobáku. V naší minizoo můžete vidět krkavce, který se shodou okolností jmenuje Rumburak.